Dnešní slunečné počasí, které bylo lehce pod mrakem, bylo k fotbalu mnohem vděčnější než včerejší parné vedro. K zápasu jsme přijeli na hřiště Trhových dušník, kde hraje své domácí zápasy mužstvo Hluboše. Povzbuzeni výsledkem z minulého týdne, kdy jsme porazili Trhové Dušníky, jsme se chystali odvéz tři body. Bohužel realita byla jiná…K zápasu jsme nastoupili s vidinou tří snadných bodů a to bylo zřejmě ta největší chyba. První poločas byla z naší strany doslova hrůza. Bez pohybu, bez nabíhání, kdy obrana byla nucena nakopávat dlouhé balóny, které jsme nebyli schopni udržet.. A domácí trestali. Po úniku domácí vedli 1:0 a za dvanáct minut to již bylo 2:0, když jsme nedokázali odpálit balón z vápna. Domácí odcentrovali a hlavou překonali Vencu podruhé. Poločas skončil 2:0 pro domácí a my jsme šli do kabina s hlavami sklopenými dolů.

V kabině si vzal slovo trenér a důrazně nám vyčinil za předevedný přístup k utkání,kdy jsme neběhali, nebojovali o balón a mysleli si, že to půjde samo. Dále nám řekl co si představuje od druhého poločasu a s tím jsme šli na hřište.

Druhý poločas byl jak noc a den oproti prvnímu poločasu. Natlačili jsme se na půlku domácích a zavřeli je v zámku. Domáci se v tuto chvíli pouze zmohli na odkopávání. Bohužel i přes téměř stoprocetní šance Mářy, či Červíka jsme nedokázali vstřelit gól. V závěru už naší hru vabank domácí potrestali průnikem do otevřené obrany a uzavřeli skore na 3:0 prod domácí.

Co více říct k zápasu. Snad jen to co jsme si řekli v kabině a co každý víme. Nikdo se neporazí sám a pokud chceme vyhrávat, musíme jezdit od začátku. Někdy už po poločase může být pozdě.